Karolína Bínová se narodila roku 2005 v Brně a divadlu propadla již v dětství, kdy vystupovala s poloamatérským souborem divadla Theatre a roku 2018 si zahrála v Městském divadle Brno v dětské company muzikálu BIG (2018; P. Gazdík). Herectví vystudovala na Konzervatoři Brno pod vedením Evy Novotné, Romana Groszmanna a Terezy Groszmannové. Při studiích ztvárnila např. roli paní Cvrčkové v inscenaci hry Ze života hmyzu (2023; E. Novotná) nebo Manon v Manon Lescaut (2025; R. Groszmann). V současnosti ji můžeme vidět v inscenaci Národního divadla Brno, kde se podruhé profesně setkala s dílem Karla Čapka a jeho hrou Ze života hmyzu (2024; Š. Pácl), a v Divadle Radost, na jehož scéně účinkuje v inscenacích Plavba za duhou (2024; D. Bouzková) a Lesní Fantazie (2024; B. Mazúch). Kromě herectví se věnuje také dabingu a načítání audioknih, roku 2024 poskytla svůj hlas knize Zapomeňte na neděli pro nakladatelství JOTA. Ve volném čase si ráda odpočine se svojí rodinou a pejskem.

Do angažmá v Městském divadle Kladno Karolína nastoupila v sezóně 2025/2026 a její první rolí je Tereza v muzikálu Rebelové (2026; J. Kříž).

Filip Cíl se narodil roku 1989 a pochází z Prahy, ale mezi jeho záliby od dětství patří folklorní tanec ve skupině Rosénka a hra na housle, violu, kontrabas i perkuse, což zúročuje ve dvou cimbálových kapelách. Herectví studoval na Pražské konzervatoři a Mezinárodní konzervatoři Praha a již při škole si zahrál ve filmovém dramatu Kanadská noc (rež. Zdeněk Zelenka; 2008).

Dále ho můžeme vidět ve filmech Jiřího Stracha BrainStorm (2008) nebo Šťastný smolař (2012). Ze seriálů jmenujme Zdivočelou zemi (rež. Hynek Bočan; 1997-2012), kde Filip Cíl získal roli Maděrova syna a objevil se ve 3. a 4. řadě. Známým se Filip Cíl stal také díky moderování obnoveného dětského pořadu Studio Kamarád.

S profesionálním divadelním herectvím debutoval v Divadle v Dlouhé, např. v inscenacích Mnoho povyku pro nic (rež. Hana Burešová; 2014) a 407 gramů z Bohumila Hrabala (rež. Miroslav Hanuš a Jan Borna; 2014) a dále působil v Divadle v Řeznické (Odvolání – rež. Miroslav Táborský; 2016) nebo v Divadle Na Fidlovačce (Kdo je pan Schmitt? – rež. Lukáš Pečenka; 2019).

Do angažmá MDK přišel v květnu 2025. Jeho první rolí v sezoně 2025–26 je Hlavní rozhodčí Laci v inscenaci Šťovík, pečené brambory (rež. Michal Maléř, 2025). Účinkuje také v tragikomedii Osiřelý západ (rež. Tomáš V. Hron, 2025) a v interaktivní inscenaci Zombie nejsou demokrati (rež. Zdeněk Stejskal, 2026) hraje moderátora Vy-ctora.

Vojtěch Hájek se narodil roku 1979 v Táboře, vystudoval činoherní herectví na DAMU v Praze a kromě divadla, rozhlasové tvorby a filmu se ve velké míře zabývá dabingem, úpravou dialogů i režií českého znění.

V hraných filmech daboval v posledních letech např. hlavní roli postavy Flashe (rež. Ezra Miller) ve stejnojmenném akčním filmu z roku 2023 nebo herce Diega Calvu v roli Mannyno Torrese v oskarovém snímku Babylon z roku 2022. Z režijní práce jmenujme např. české znění filmu Tenkrát v Hollywoodu Quentina Tarantina z roku 2019.

V divadle jste mohli Vojtěcha Hájka vidět v inscenacích Divadla Radka Brzobohatého nebo Divadla Radar, v současnosti vystupuje v alternacích v Divadle Artur. Na filmovém plátně se objevil ve filmu Zbojník (rež. Leoš Kastner; 2023) a, jistě pro své hlasové dispozice, se ujal role jednoho z vypravěčů v pohádce O kouzelné rybí kostičce (rež. Alena Derzsiová; 2021). V mládí s oblibou hrál basketbal, kde mohl uplatnit svoji vrozenou živost a energičnost.

Do angažmá MDK přišel v květnu 2025 a jeho první rolí v sezoně 2025–26 je Rozhodčí Básník v inscenaci Šťovík, pečené brambory (rež. Michal Maléř, 2025). Dále se zhostil role Robina v interaktivní inscenaci Zombie nejsou demokrati (rež. Zdeněk Stejskal, 2026).

Natálie Hejlová pochází z Liberce a už jako žákyně základní školy se objevila na jevišti Divadla F. X. Šaldy v tanečních inscenacích Nikdy nekončící příběh (rež. David Stránský, 2011), Café Reichenberg (rež. Veronika Fišerová a Marika Hanousková, 2013) a tamtéž v klasickém baletu S. Prokofjeva Popelka (rež. Alena Pešková, 2014). Tanec stále patří k jejím četným zájmům. Roku 2019 začala studovat herectví na Pražské konzervatoři, kde si v Divadle Na Rejdišti zahrála v inscenacích Zejtřek lepší ne/bude (rež. Barbora Mašková, 2023), Zlatý drak (rež. David Czesany a Ivana Wojtylová, 2023), @tikok_2.0 (rež. Magdalena Prostá, Viktorie Čechová, 2023), Smokers and Saviours (rež. Kateřina Iváková, 2024), Cyrano (rež. Martin Vokoun, 2024) a Vyhubyt (rež. Anna Bura, 2024).

V roce 2024 účinkovala v inscenaci Švandova divadla Návrat krále (rež. Jakub Čermák, 2024). Má už za sebou také několik filmových rolí, ztvárnila postavu Gvendy ve snímku Ruce v záruce (rež. Jiří Vejdělek, 2022), Janu v dramatu Tancuj Matyldo (rež. Petr Slavík, 2023) a zahrála si i v komedii Sladký život (rež. Tomáš Hoffman, 2024).

Můžete ji vidět v inscenaci Dva úplně nazí muži (2025) pod režijní taktovkou Filipa Renče anebo v Lidických matkách (2025) v režii Tomáše V. Hrona. V inscenaci Zítra to roztočíme, drahoušku (rež. Gustav Skála, 2025) ztvárnila několik menších úloh a v tragikomedii Osiřelý západ (rež. Tomáš V. Hron, 2025) se ujala role Girleen. V interaktivní inscenaci Zombie nejsou demokrati (rež. Zdeněk Stejskal, 2026) si zahrála prodavačku Kiku.

Tomáš V. Hron vystudoval herectví na Katedře alternativního a loutkového divadla na DAMU a ihned po absolutoriu roku 2016 nastoupil do angažmá v Městském divadle Kladno. Kromě kladenského divadla spolupracoval například i s Divadlem Letí (velkolepý divadelní projekt Proti pokroku. Proti lásce. Proti demokracii.,2014), Divadlem NoD, Divadlem D21 a v současnosti hraje i na Nové scéně Národního divadla v Praze (inscenace Vidím nevidím, 2013). Kromě herectví se Tomáš V. Hron věnuje i pedagogické činnosti v rámci nejrůznějších hereckých workshopů a programování webových stránek (www.tomvhron.cz). Společně s manželkou Barborou Hron Vovsíkovou je také autorem dětské knihy Pytlík Kryplík (2019, Kamelot production, www.pytlikkryplik.cz).

První inscenací, ve které ho mohli kladenští diváci vidět, bylo Tlustý prase (rež. Josef Kačmarčík, 2016). Od té doby ztvárnil v Městském divadle Kladno přes dvacet rolí, mezi nimiž byl např. i Ethan Girard v muzikálu Donaha! (rež. Ondřej Brousek, 2016), Benjamin Braddock v Absolventovi (rež. Věra Herajtová, 2017), Todd v Nadaném žákovi (rež. Jiří Š Hájek, 2016), Vaněk v Audienci (Kristýna Čepková, 2018) nebo jako Arthur Kipps v diváckém hitu Žena v černém (rež. Adam Doležal, 2017). V sezoně 2021/2022 měla také premiéru inscenace Tři mušketýři (rež. Šimon Dominik, 2021), kde ztvárnil ústřední roli d’Artagnana.

Od sezony 2024/2025 je Tomáš Hron jednatelem společnosti Divadla Kladno s.r.o.

V sezoně 2025 zrežíroval pro MDK dvě inscenace: Lidické matky (2025) jako svůj režijní debut a Osiřelý západ (2025). Na jevišti ho můžete vidět v hlavní roli Sherlocka Holmese v inscenaci Případ Sherlock (rež. Adam Doležal, 2024) a jako principála Karla ve Hře, která se zvrtla (rež. Jaroslav Slánský, 2019).

Barbora Hron Vovsíková v roce 2015 absolvovala Vyšší odbornou školu hereckou v Praze inscenacemi Máchovy hrdličky křik (rež. Petra Johansson, Martin Vokoun) a Vlk in fabula (rež. Petra Johansson). Po studiu působila v Městském divadle v Mladé Boleslavi (Ondina, rež. Martin Vokoun, 2015) a v Komorní činohře Praha (Ptáci, rež. Martin Vokoun, 2016). Společně s manželem Tomášem V. Hronem je také autorkou dětské knihy Pytlík Kryplík (2019, Kamelot production, www.pytlikkryplik.cz).

Do angažmá v Městském divadle Kladno nastoupila roku 2016. Její první kladenskou rolí byla Susan v muzikálu Donaha! (rež. Ondřej Brousek, 2016) a od té doby patří ke stálicím kladenského souboru. Mezi její role patří například Magráta Česneková v Soudných sestrách (rež. Petr Palouš a Jiří Š Hájek, 2016), Elaine v Absolventovi (rež. Věra Herajtová, 2017), Julie v Central Park West (rež. Petr Hruška, 2017), Barunka v Babičce (rež. Martin Vokoun, 2018), Jezerní dáma v muzikálu Monty Python’s Spamalot (rež. Jiří Š Hájek, 2020) či Constance Bonacieux ve Třech mušketýrech (rež. Šimon Dominik, 2021). V současnosti diváky okouzluje například i jako Eva v Eva tropí hlouposti (rež. Jiří Š Hájek, 2020).

V současnosti na mateřské dovolené.

Jakub Hubert pochází z Hradce Králové z rodiny s dlouhou divadelní tradicí. Vystudoval Katedru alternativního a loutkového divadla DAMU, pod vedením prof. Josefa Krofty, kterou absolvoval roku 2003 a zahrál si tak mimo další i v absolventských inscenacích Nikola Šuhaj a Disco Pigs režijního dua SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský). Své první angažmá získal hned po škole a to v Naivním divadle v Liberci (hrál např. v inscenaci Petra Vodičky Tristan a Izolda). Z Liberce přešel roku 2004 do angažmá v Divadle Lampion. Zde hrál dalších šestnáct let a ztvárnil nespočet rolí. Mimo to se ale věnoval i pedagogické činnosti – společně s Vítem Bruknerem z divadla Buchty a loutky vedl studenty Vyšší odborné školy herecké a pro Pidivadlo připravil loutkovou inscenaci Zpátky na stromy podle knihy R. Lewise.

V sezoně 2021/2022 se stal novou tváří Městského divadla Kladno, ačkoliv v muzikálu Monty Python´s Spamalot hostoval v roli Sira Galahada již od roku 2020. Diváci Městského divadla jej mohli také vidět v roli Oberona v inscenaci Sen noci Svatojánské. Jeho první rolí v novém kladenském angažmá byl Učitel v Návštěvě staré dámy, kterou uvedlo MDK v režii Jiřího Š Hájka, následovala řada dalších rolí – například Dopovědník v muzikálu Na skle malované (rež. Jaroslav Slánský, 2022) či Malenkov v inscenaci Stalinův poslední western (rež. Miroslav Hanuš, 2022).

Od března 2025 je uměleckým šéfem Divadla Lampion, ve kterém se jako dramaturg podílí na inscenaci Malá mořská víla (rež. Tomáš Běhal, 2025) a zrežíroval loutkovou grotesku Slepičí letka (2026). Na jevišti MDK ho můžete vidět v inscenaci Hra, která se zvrtla (rež. Jaroslav Slánský, 2019) v roli Maxe a jako Johna v inscenaci Případ Sherlock (rež. Adam Doležal, 2024).

Barbora Janatková se poprvé postavila na divadelní prkna už na začátku devadesátých let díky inscenaci Strašidla a krásné panny Divadla Dagmar v Karlových Varech, se kterým poté spolupracovala řadu let. Herectví studovala na Katedře činoherního divadla na DAMU, kde byli jejími pedagogy mimo další i Věra Galatíková, Jaroslava Adamová, Ladislav Mrkvička a Karel Kříž. Ještě na škole hrála v muzikálech Pokrevní bratři (rež. Antonín Procházka, 2005, Palác Blaník Praha) Hledá se muž. Zn: Bohatý! (rež. Juraj Deák, 2006, Divadlo Na Fidlovačce) a začala spolupracovat s úspěšným pohybovým divadlem Veselé skoky, kde se naplno seznámila s principy pohybového divadla. Začala vyučovat na Konzervatoři Jaroslava Ježka a na DAMU step, věnovala se i choreografii (vytvořila například i choreografii k muzikálu MDK Donaha!). Mezi lety 2006 a 2009 byla poprvé v angažmá v Městském divadle Kladno, po mateřské dovolené působila na volné noze. V této době spolupracovala například s Městskými divadly pražskými, Divadlem pod Palmovkou a Národním divadlem v Praze. Barbora Janatková ztvárnila také řadu televizních rolí, např. v seriálech Ordinace v růžové zahradě, Život a doba soudce A. K. či Policie Modrava.

Roku 2017 se vrátila do angažmá v Městském divadle Kladno. Kladenští diváci si ji pamatují například z titulní role inscenace Ondina (rež. Miroslav Hanuš, 2008), jako Twiggy v inscenaci EXPOp 67 (rež. Lukáš Pečenka, 2017) nebo Héru z Mnoho povyku pro nic (rež. Zdeněk Bartoš, 2017). V roce 2020 měla také premiéru inscenace Služky, ve které ztvárnila postavu Claire.

Od ledna 2024 je na mateřské dovolené.

Maxmilián Kocek pochází z Úval a již odmala se chtěl naplno věnovat herectví, které začal na Pražské konzervatoři studovat roku 2021.

Již jako student ale spolupracoval s Divadelním ateliérem při Divadle U22, kde si zahrál v inscenacích Smečka (autor a rež. Roman Urbanec) a O klucích, aneb jsem kuchta (rež. Roman Urbanec). Dále ztvárnil hlavní mužskou roli v inscenaci Krajina 0 z produkce Archy+ (námět a rež. Adéla Laštovková Stodolová, 2023) a rovněž pod režijní taktovkou Adély Laštovkové Stodolové si zahrál na Letní scéně Musea Kampa v inscenaci Forman (2024). Ve Studiu Jantar divadla Jatka78 můžeme Maxmiliána vidět v inscenaci Ve jménu Hamleta (rež. Otto Dušek, 2024) a Čekání (rež. Otto Dušek, 2025).

První mimoškolní zkušenost s herectvím před kamerou se mu naskytla s hlavní rolí v seriálu Sex O´clock (rež. Karolina Zalabáková, Jan Bártek, 2023), následovalo angažmá v několika epizodách seriálu Ordinace v růžové zahradě a ve snímku High School Heist (rež. Jan Haluza, prem. 2025). Zatím nejvýrazněji na sebe upozornil v kriminální sérii Metoda Markovič: Straka (rež. Tomáš Pavlíček, Jan Vejnar, 2026), kde ztvárnil hlavní roli spartakiádního vraha Jiřího Straky. Ve volném čase se věnuje například hře na kytaru, zpěvu či tanci.

Do angažmá v MDK přišel Maxmilián v roce 2025. Můžete ho vidět v inscenaci Případ Sherlock (rež. Adam Doležal, 2024) nebo Hra, která se zvrtla (rež. Jaroslav Slánský; 2019). V muzikálu Malý krámek hrůz (rež. Jan Kříž, 2025) se alternuje v hlavní roli Seymoura. V participativní komedii Splašené nůžky (rež. Petr Novotný, 2025) hraje Pankráce Rosického. A jako medik Lukáš vystupuje v interaktivní inscenaci Zombie nejsou demokrati (rež. Zdeněk Stejskal, 2026).

Václav W. Kraus se narodil roku 1993 v Plzni, při studiu hostoval v Divadle A. Dvořáka v Příbrami (Červený a černý – Martin Vokoun; 2014). Dále působil v Divadle Puls (např. inscenace WTF – Jiří Hajdyla; 2016) nebo v Divadelním spolku Kašpar (Klec – Filip Nuckolls; 2016). Dodnes spolupracuje s agenturou Familie (např. Rodinná porada – Martin Vokoun; 2023) a s 3D Company (např. Tři sestry ze Žižkova – Martin Vokoun; 2025). Ve filmu si zahrál v roce 2024, kdy vznikla oceňovaná série Smysl pro tumor v režii Terezy Kopáčové. Ve volném čase rád podniká dlouhé procházky a užívá si film jako divák.

Vaška u nás můžete vidět v inscenaci Zítra to roztočíme, drahoušku jako Reného Nováka a od června v Případu Sherlock jako Mycrofta Holmese.