S divadelní sezónou 2024/2025 se začneme loučit 2. 5. 2025 poslední premiérou před divadelními prázdninami. Uvedeme jevištní úpravu slavné filmové komedie Petra Schulhoffa „Zítra to roztočíme, drahoušku“, přičemž režie se zhostil režisér, tanečník a choreograf Gustav Skála, který se na kladenské jeviště vrací po práci na inscenaci Charleyova teta v roce 2007.
Titul byl zvolen v souladu s trendem adaptací filmových děl v našem divadle, v malém sále MDK bylo např. donedávna možné zhlédnout inscenaci Ucho podle filmu Karla Kachyni. Zároveň s blížícím se létem doufáme v pobavení diváků bláznivým situačním humorem a v navození příjemné nostalgické atmosféry, kterou by ovšem mělo rozrušovat vědomí, že se jedná o látku v mnoha ohledech poplatnou totalitnímu režimu. Věříme však, že témata nefunkčních vztahů mezi lidmi, kteří jsou si možná bližší, než si dovedou připustit, a konfliktů reality a našich často skromných snů, překonají svou zesílenou aktuálností skutečnost, že komedie slavila úspěchy v návštěvnosti kinosálů ve druhé polovině 70. let. Stejně tak, jako věříme dramatickým kvalitám díla, věříme i kritickému myšlení našeho diváka.
Dnes již kultovní příběh vypráví o dvou manželských párech sousedících spolu v pražském pavlačovém domě. Bartáčkovi a Novákovi se baví vzájemnými provokacemi, popichováním, pomluvami a naschvály, a aniž by bylo možné sympatizovat s jedněmi či s druhými, sledujeme se zaujetím jejich souboj hraničící s dětskou hrou a uvědomujeme si, že kdyby konfliktu nebylo, musely by se oba páry v šedé realitě svých životů opravdu nudit. Divák se však rozhodně nudit nebude, protože vynalézavost, s jakou se snaží oba páry tomu druhému ukázat morální, intelektuální nebo majetkovou převahu, je bezedná. A navíc svitne naděje, že k usmíření přeci jen dojde, když se spolu sblíží mladý René Novák a neteř paní Bartáčkové Naďa. Režisér Gustav Skála vede herce k pečlivému rozehrávání komediálních situací a k hravosti, která je materiálu vlastní.
Petr Schulhoff & Richard Otradovec
Premiéra 2. května 2025 od 19:00
Režie a pohybová spolupráce: Gustav Skála
Dramaturgická supervize: Ondřej Šrámek
Scéna: Eva Justen
Kostýmy: Tomáš Kypta
Výběr hudby: Marek Pavlíček
Obsazení:
Evžen Novák – Miroslav Večerka
Božena Nováková – Jaromíra Mílová
Karel Bartáček – Jiří Racek
Alena Bartáčková – Jana Zenáhlíková
René Novák (syn) – Václav Werner Kraus
Naďa Kovalová (Bartáčkovic neteř) – Kristina Sitková
správcová (domovnice) – Anna Klamová j.h.
Janička (sekretářka u Bartáčka) a blondýnka – Anna Faldusová j.h.
úřednice na ONV, listonoška, tmavovláska a pasažérka – Natálie Hejlová
kupec auta, prodavač v Kovomatu, vedoucí taxislužby, číšník a personální referent – Jan Fanta j.h.
zpěvák – Martin Růža j.h.
MÝDLO je komediální příběh z vězeňského prostředí, kde humor a dramatické zvraty neznají hranic.
I ve vězení může být celkem příjemně… dokud nepřijdou změny. A ty přicházejí razantně – v podobě nové ředitelky, která vnesla do systému víc chaosu než kázně. Tři vězni s velkým plánem najednou zjistí, že jejich relativně klidný život se mění v absurdní frašku, kde poslední kapkou – nebo spíš kluzkým detailem – může být příchod nového spoluvězně. A co když právě on je tím posledním kouskem mýdla k útěku?
Podaří se jim to? Chtějí vůbec pryč? A co všechno se může stát ve světě, kde logika zůstala zamčená ve vedlejší cele? Odpovědi na všechny otázky se dozvíte na představení.
️26. dubna a 31. května
vždy od 19:00
malý sál MDK
️na pokladnách Divadel Kladno + ZDE
scénář: Jiří Grambal (s úpravou DBN)
režie: Jarmil K. Hiller
hudba: Jan Mottl
obsazení: Tomáš Tyšer, Antonín Hegenbart, Jan Mottl, Pavla Bečvářová a Kryštof Bradáč
Zcela nově pak soubor uvede premiéru autorské inscenace KROCAN NA SKLE aneb Na§eru tě korektně. Komické varieté Krocan na skle odhaluje všechny palčivé otázky, na které (ne)chcete znát odpověď. Série uměleckých výstupů se nebojí zaútočit na každý problém vydávající se za slušnost. Autoři byli při psaní i tak odvážní, že si raději přáli zůstat v anonymitě. Kadenci nemilosrdné satiry předčí v představení snad jen její komediálnost. Ta je důkazem ryzosti divákova charakteru.
Jediná hodina představení vám pomůže poodhalit, jak chcete strávit zbytek života.
️24. května 2025
19:00
malý sál MDK
na pokladnách Divadel Kladno + ZDE
scénář: anonymní (s úpravou DBN)
režie: Martin František
hudba: Jan Mottl
obsazení: Antonín Hegenbart a Jan Mottl
INSTAGRAM @divadlobeznapadu
FACEBOOK Divadlo Bez Nápadu
YOUTUBE @divadlobeznapadu4195
I prostorná exkluzivní ložnice s velikou kruhovou postelí může být náhle těsná... Přesně takové „převýšení poptávky nad kapacitou“ nastane v bláznivé komedii známých anglických dramatiků, se kterou k nám na Kladno přijede Divadelní společnost Háta už 4. května 2025 od 14:00 a následně od 19:00.
️ 4. května 2025
14:00 a 19:00
hlavní sál Městského divadla Kladno
️ na pokladnách MDK + ZDE
Šéfredaktor a spolumajitel nepříliš prosperujícího nakladatelství dětské literatury Philip Markham se svou ženou Joanou původně plánovali strávit večer mimo domov. Byt proto hodlá k jednomu ze svých četných mimomanželských záletů využít Philipův obchodní společník Henry Lodge… Netuší ale, že za stejným cílem k Markhamovým směřuje jeho žena a Joanina kamarádka Linda, která se rozhodla nevěru Henrymu oplatit. Tatáž ložnice má také posloužit k milostným hrátkám mladému bytovému architektovi Spenlowovi, který v současné době sídlo Markhamových zvelebuje…
Velkolepému zmatku však nasadí korunu populární autorka knížek pro děti, která se v bytě objeví nečekaně a chce svěřit vydání svého díla právě nakladatelství, které patří Henrymu a Philipovi. Pro jejich skomírající podnik by to znamenalo záchranu. Dotyčná paní je však nesmlouvavě mravopočestná. Kdyby zjistila, co se tu doopravdy odehrává, jejich naděje by se zhroutily. Je tedy třeba vyvinout horečné úsilí, aby se vzájemné vztahy přítomných zdály normální a nevinné. Zákonitě se tím zamotají ještě víc. Kolotoč zoufalých zastíracích manévrů, nedorozumění a lží, nechtěných záměn osob se rozjíždí naplno. Jiskřivé humorné slovní i situační šarvátky nabírají na intenzitě. V momentu, kdy veškeré zádrhele a konflikty dospějí k urovnání a ke zklidnění, zaskočí diváky ještě náhlá brilantní pointa.
Produkce: Divadelní společnost Háta
Autor: Ray Cooney a John Chapman
Režie: Roman Štolpa
Délka představení: 120 minut + 20 minut přestávka
Obsazení:
Joanna Markhamová – Mahulena Bočanová
Philip Markham – Lukáš Vaculík
Henry Lodge – Pavel Nečas / Roman Štolpa
Linda Lodgová – Monika Absolonová / Adéla Gondíková / Kateřina Lojdová
Silke Hauserová – Sandra Černodrinská / Hana Kusnjerová / Vítězslava Karolová
Alistair Spenlow – Filip Tomsa / Jaroslav Slánský
Walter Pangbourne – Martin Sobotka
Olivie Harriet Smithová – Ivana Andrlová / Olga "Háta" Želenská
Slečna Wilkinsová – Vlasta Žehrová / Lucie Svobodová
Po téměř 30 reprízách, bouřlivých potlescích a nezapomenutelných momentech se v pondělí 26. května rozloučíme s inscenací Nedotknutelní. Příběh plný humoru, emocí a životních pravd v kladenském pojetí oslovil diváky všech věkových kategorií. Vypráví o neobyčejném přátelství, předsudcích i síle lidské vůle. Přijďte si naposledy vychutnat střet světů drzého potížisty Drisse a ochrnutého milionáře Philippa, který ve vyvrhelovi z předměstí najde svého „ďábla strážného“.
26. května 2025 od 19:00 v hlavním sále MDK
Vstupenky na derniéru jsou v prodeji na pokladnách MDK a na webu.
Děkujeme za pochopení a omlouváme se za komplikace.
Vaše MDK
Začátek 60. let přinesl kladenskému divadlu zásadní změny – zrušení taneční skupiny, rozpuštění orchestru a přechod pod krajskou správu. Roku 1963 se jeho ředitelem stal prof. Antonín Dvořák, výrazná, ale i kontroverzní osobnost. Bývalý odbojář a režisér ovlivněný avantgardou se zasloužil o náročný repertoár i sloučení s mladoboleslavským divadlem. Přestože se později stal symbolem normalizační kultury, jeho přínos kladenské scéně je nesporný. Připomínáme si ho u příležitosti inscenace Lidické matky, jelikož mezi jeho režijní díla patří inscenace Lidice žijí.
Začátek 60. let byl pro kladenské divadlo plný organizačních změn. Roku 1963 byla zrušena taneční skupina a rozpuštěn divadelní orchestr. Místní balet byl přitom na takové úrovni, že inscenoval i celovečerní hry (např. jako Coppélia skladatele Lea Delibesa, premiéra 1956). Navíc v rámci celostátní reorganizace došlo k nahrazení městské správy správou krajskou (KNV). Změnil se i název divadla, jež od sezóny 1963/1964 neslo jméno herce Jaroslava Průchy, který v Kladně působil v letech 1924 až 1928, což může působit jako krátká doba, ale vzhledem k plodnosti místní produkce zde stihl nazkoušet zhruba padesát rolí. Po tříletém působení ředitele Jaroslava Nezvala nastoupil na jeho místo roku 1963 prof. Antonín Dvořák.
Antonín Dvořák se narodil v Praze roku 1920 a po absolutoriu na nižší reálné škole se jako vyučený dlaždič věnoval studiu na odborné škole stavitelské. Ze školy byl ale roku 1937 vyloučen pro své členství v Komunistické studentské frakci (zkráceně Kostufra, organizace existovala v letech 1922 – 1938). Pro své sympatie ke komunistické ideologii byl roku 1939 zatčen gestapem a strávil více než rok v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. Po návratu se začal vzdělávat na pražské UMPRUM v oblasti užité architektury, docházel na schůze Pražského lingvistického kroužku a seznámil se s takovými divadelními a divadelně-vědními osobnostmi, jakými byli Jindřich Honzl, který Dvořáka později svou avantgardní estetikou velmi inspiroval ve vlastních režiích, Jan Mukařovský nebo Jiří Veltruský. Zároveň byl až do konce války aktivní v komunistickém odboji, mimo jiné ukrýval tři židovské občany, jimž tím zachránil život.
Profesionálně se divadlu začal věnovat roku 1941 a postupně režíroval v Horáckém divadle v Třebíči, stál v čele Divadélka ve Smetanově muzeu, které roku 1941 spoluzaložil, a hostoval jako režisér i v Divadle D46, kde zinscenoval Aischylova Spoutaného Prométhea. Od roku 1948 také vyučoval režii na pražské DAMU, profesorem se stal roku 1967. Jeho teoretické práce (Divadelní prostor, 1945, Dialektické rozpory v divadle, 1946, Divadelní a dramatický prostor, 1947) ho řadily po bok pražské strukturalistické školy. Ovlivněn avantgardním divadlem se zasloužil o docenění dnes uznávaného režiséra Osvobozeného divadla Jiřího Frejky a dařilo se mu se ve vlastních režiích vyhýbat popisnosti socialistického realismu.
Kladenské činohře šéfoval v letech 1955 – 1956, opětovně v Kladně působil v letech 1963 – 1970 jako ředitel divadla. Za jeho působení se produkce zaměřovala na inscenace Shakespearových dramat (Romeo a Julie 1956, Macbeth 1963, Hamlet 1964, Král Lear 1965) a dalších náročnějších titulů jako Nosorožec Eugèna Ionesca (1967). Prosadil sloučení kladenského a mladoboleslavského divadla, které fungovaly jako jedna instituce od roku 1966 až do roku 1994, zároveň zorganizoval pravidelná letní představení na nádvoří Karlštejna. Ačkoliv se, především pro jeho prorežimní projevy v období normalizace, jedná o velmi kontroverzní osobu, jeho pozitivní vliv na kladenské divadlo své doby je nepochybný.
Ve scénické montáži k 25. výročí lidické tragédie z pera Antonína Dvořáka si zahrál celý tehdejší herecký soubor. Text přirozeně přiznává velké zásluhy Sovětskému svazu a je psán výrazně politicky (sami kritici dílo chválí jako „panorama agitačně dokumentárního charakteru“), v tom ovšem netkví jeho umělecká kvalita. Ta spočívá spíše v tehdy objevném využití projekcí a prvků laterny magiky a ve střídání epických, situačně komediálních pasáží z historie válečného Československa s lyrickými pásmy básní Františka Halase, Josefa Hory, Vítězslava Nezvala a Jaroslava Seiferta. Zajímavostí je, že se kladenští herci v říjnu 1967 s inscenací zúčastnili 11. ročníku festivalu Berliner Festtage a v divadelním archivu MDK se zachoval i německý text hry. Zároveň se jedná o jedinou dosavadní inscenaci v historii kladenského divadla, která se přímo věnuje osudu Lidic, a už jen proto bychom ji po premiéře Lidických matek rádi připomněli.
