Milí diváci,

máme pro vás důležitou zprávu – derniéra naší inscenace Přelet nad kukaččím hnízdem byla přesunuta už na zítřek – 1. dubna 2025.

Tento strhující příběh o hranici mezi šílenou svobodou a normální anarchií vás vtáhne do světa, kde se střetává touha po volnosti se systémem, který nenechává prostor pro odchylky.

 Vstupenky jsou stále k dispozici na pokladnách MDK a webu

️ 1. dubna 2025 od 19:00 v hlavním sále MDK

Děkujeme za pochopení a omlouváme se za komplikace.

Vaše MDK

S příběhy Sherlocka Holmese Miroslav Večerka dospíval a dodnes se k nim rád vrací. V inscenaci Případ Sherlock, kterou pro Městské divadlo Kladno podle díla Arthura Conana Doyla sepsal a zrežíroval Adam Doležal, hraje inspektora Lestradea. Ten je zřejmě prvním, kdo plně docení mladíkovu genialitu a odstartuje jeho kariéru soukromého detektiva. Podle Večerky kladenský Sherlock diváka pobaví nejen netradičním pohledem na známý příběh, ale i svěžím humorem a groteskními prvky. 

Literárnímu Sherlocku Holmesovi je už hodně přes sto let. Proč jsou podle vás jeho příběhy stále tak oblíbené?

Detektivka je oddechový žánr. Čistá zábava. Jejím cílem není předávat hluboká poselství a poučení, kterými bychom se v životě měli řídit. Důležité tedy je, aby upoutala a bavila. Sherlock Holmes přežívá a mezi čtenáři stále má své místo proto, že je psaný velmi dobře. Přesto, nebo možná právě proto, že v době jeho vzniku šel Arthur Conan Doyle úplně jinou cestou než většina autorů detektivek. 

V čem se příběhy Sherlocka Holmese vymykají standardu doby, ve které vznikaly?

Podle přesvědčení, na jejichž základě Ronald Knox sepsal desatero přikázání pro autory detektivních příběhů, musí mít detektivka logický vývoj. Čtenář musí hned zezačátku dostat indicie, aby si na jejich základě mohl sám odvodit, kdo je vrah, přičemž například vrahem nesmí být sám vyšetřovatel. To je něco, co porušuje třeba Agatha Christie, která se s desaterem vůbec nemazala. A Doyle šel také proti řadě těchto principů. Sherlock Holmes, mistr dedukce, dokáže jakoby zničehonic v polovině příběhu označit vraha, který do té doby hrál v příběhu jen marginální roli, a až poté následuje dalekosáhlé vysvětlování, z čeho Holmesova dedukce vychází. Holmes kolikrát nedá dopředu žádné indicie a je také velmi osobitý v tom, že není kat ani soudce. Někdy vyhodnotí, že vražda byla spáchána v sebeobraně. V takovém případě pachatele pustí. 

Jaký vztah máte k příběhům Sherlocka Holmese?

Slovy doktora Štrosmajera – na Holmese já jsem „fajnový šmekr“. Prvně jsem se s ním setkal někdy ve 14 letech. Doma jsme měli obrovskou knihovnu, kterou jsem postupně procházel od spodních pater tak, jak jsem rostl. Přes pohádky a dobrodružné příběhy – foglarovky a mayovky – jsem se propracoval do vrchních pater, kde byl mimo jiné kompletní Holmes. Od té doby dodnes se k němu neustále vracím a nastudované mám i filmové a divadelní adaptace. Viděl jsem snad všechny holmesovské filmy. Některé z nich byly otřesné, jiné hezké a některé vyloženě geniální. Holmese mám opravdu načteného a nakoukaného. 

Kam v holmesovském světě patří kladenská inscenace Případ Sherlock? V čem je specifická?

Kladenský Sherlock je jedinečný v tom, že nevypráví čistokrevný Holmesův příběh, který obvykle vídáme jinde. A to mě i potěšilo. Je to fiktivní prequel vyprávějící o zrození Sherlocka Holmese. Detektivem, jak ho známe, se stává vlastně až ke konci inscenace. V té je mladíkem na začátku své detektivní kariéry. Velmi specifické a za mě zdařilé je zasazení fiktivního Sherlocka do skutečného viktoriánského Londýna, kde se setkává s reálnými osobnostmi své doby – například s královnou Viktorií nebo se Sigmundem Freudem. S pomocí Freuda pak Adam Doležal velmi dobře popisuje třeba Holmesův vztah k ženám, které ho nikdy příliš nezajímaly. Snad jimi i lehce pohrdal, protože nedosahovaly jeho intelektu. Samotné pojetí inscenace je lehce parodické, místy až groteskní. Když na to divák přistoupí, určitě se pobaví a představení si užije.

Vaše postava – inspektor Lestrade – Sherlockovi opakovaně říká: „Nemám vás rád.“ Co ale podle vás Lestrade k Holmesovi cítí ve skutečnosti?

Lestrade v mém podání prochází ve vztahu k Sherlockovi vnitřní proměnou. Na začátku má Holmese za drzého mladíka, kterého nebere příliš vážně. Jenže hned v úvodu ho Sherlock znemožní, když logickou dedukcí rozlouskne úmrtí, které Lestrade vyhodnotil jako zabití ektoplazmou a za pachatele označil ducha. Ve viktoriánské Anglii duchařina hodně jela, lidé tomu věřili. Lestrade je pochopitelně úplně mimo, takže přistoupí na Holmesovo logické vysvětlení, čímž případ vyřeší. Pak ho ale všichni považují za geniálního a když má vyřešit další případ, ví, že musí Holmese požádat o pomoc. Vztah těch dvou se postupně mění a každé Lestradeovo „nemám vás rád“ zní trochu jinak. Kouzlo může divák najít i v maličkostech. Ve chvíli, kdy se Holmesovi všichni vysmívají, že je amatérský detektiv, se Lestrade už nesměje. Uvědomuje si, že je Holmes geniální. Vztah mezi nimi nakonec přeroste až v přátelství. V naší inscenaci inspektor Lestrade tak trochu supluje Watsona, který se objevuje až později. 

Máte v inscenaci oblíbenou repliku nebo scénu? 

Obzvlášť mě baví ironie repliky: „Věřím, že 20. století bude stoletím rozumu.“ Všichni víme, jak to bylo ve skutečnosti…

Nejbližší repríza:
7. dubna 2025 od 19:00 – hlavní sál

Divadlo Lampion má nové umělecké vedení. Šéfem divadelní scény pro děti se stal Jakub Hubert. Absolvent Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU byl v Lampionu 16 let členem hereckého souboru. V posledních sezonách vystupoval výlučně v Městském divadle Kladno.

Jmenování MgA. Jakuba Huberta uměleckým šéfem Divadla Lampion schválila na doporučení jednatele společnosti Divadla Kladno s.r.o. Rada města Kladna v pondělí 10. března 2025. Hubert, který již během měsíce března převzal pracovní agendu, bezodkladně zahájil přípravy na nadcházející divadelní sezonu.

„Budoucnost Lampionu mi není lhostejná. Je to jediné profesionální středočeské loutkové divadlo se stálým souborem a má sedmdesátiletou tradici. Mě s ním úzce spojuje 16 let, které jsem tu zažil jako herec a když půjdu do osobní roviny, na dvoře Lampionu jsem měl svatební obřad. Lampion mi do života hodně dal a chci mu to vrátit. Proto jsem nabídku stát se uměleckým šéfem přijal,“ říká Hubert, který aktuálně pracuje na personálním složení divadla i repertoáru pro nadcházející sezonu. 

„Aktuálně probíhají intenzivní jednání s dramaturgem, ale i s režiséry a herci. Do září zbývá půl roku, během nějž musíme připravit podmínky, ve kterých bude moci inscenační tým začít zkoušet první z nových inscenací,“ říká Hubert. Konkrétní ohledně repertoáru zatím být nechce, ale směr, kterým by se divadlo mělo ubírat, naznačil: „Rád bych v hlavním sále viděl více inscenací s loutkami. Věřím, že lze repertoár velkého sálu a vedlejší scény vyvážit, aniž by tím utrpěla umělecká kvalita a divácký zážitek.“

Jakub Hubert (*1979) pochází z Hradce Králové z rodiny s dlouhou divadelní tradicí. Vystudoval Katedru alternativního a loutkového divadla DAMU pod vedením prof. Josefa Krofty, kterou absolvoval roku 2003 a zahrál si tak mimo jiné i v absolventských inscenacích Nikola Šuhaj a Disco Pigs režijního dua SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský). Své první angažmá získal po škole v Naivním divadle v Liberci, kde hrál například v inscenaci Petra Vodičky Tristan a Izolda. Z Liberce přešel roku 2004 do angažmá v Divadle Lampion. Zde hrál dalších 16 let a ztvárnil desítky rolí. Představil se mimo jiné jako reportér v inscenaci O kouzelném jablíčku (2006), lesní adjunkt Vilja (Tajemný hrad v Karpatech, 2006), Mach (Mach a Šebestová, 2008), Netvor (Kráska a Netvor, 2009), Bublifuk (Strašidlo Bublifuk, 2010), nebo Vlk (Červená karkulka, 2016). 

Mimo to se věnoval i pedagogické činnosti – společně s Vítem Bruknerem z divadla Buchty a loutky vedl studenty Vyšší odborné školy herecké a pro Pidivadlo připravil loutkovou inscenaci Zpátky na stromy podle knihy R. Lewise.V Městském divadle Kladno od roku 2020 hostoval v roli Sira Galadha v muzikálu Monty Python´s Spamalot a diváci si jej pamatují také jako Oberona v inscenaci Sen noci Svatojánské. V sezoně 2021/2022 se stal členem souboru Městského divadla Kladno. Jeho první rolí v angažmá byl Učitel v Návštěvě staré dámy (2022), následovaly role Dopovědníka v muzikálu Na skle malované (2022) nebo Malenkova v inscenaci Stalinův poslední western (2023). V probíhající sezoně Hubert vystupoval v inscenacích 39 stupňů, Přelet nad kukaččím hnízdem, Případ Sherlock, Nedotknutelní a Hra, která se zvrtla.

Vážení diváci, srdečně vás zveme do Městského divadla Kladno na program, který jsme pro vás připravili v rámci festivalu Noc divadel. Letošní ročník se uskuteční v sobotu 29. března. Nese podtitul „Sousedství“, a protože jsme v únoru premiérově uvedli inscenaci Lidické matky, jejíž dvě reprízy budou vrcholem dne, rozhodli jsme se i doprovodný program zasadit do období 40. let 20. století. Přijďte se podívat, začínáme ve 13 hodin.

U zdi se povaluje hromada kufrů, rozrušený mladík vám letmo stiskne ruku a do druhé vloží obálku, zpoza rohu se ozývá autoritativní hlas úředníka kladenského gestapa. Svět se obrátil naruby. Když v sobotu 29. března 2025 odpoledne vkročíte do foyer kladenského divadla, ocitnete se v 83 let vzdálené minulosti. Některé z popsaných scén a mnohé další živé obrazy, které jsme si pro vás v rámci festivalu Noc divadel připravili, vám dají pocítit atmosféru života v okupací sužovaném Protektorátu Čechy a Morava. K zhlédnutí bude také řada dobových artefaktů.

Volba tematiky není náhodná. Odkazuje totiž na období bezprostředně předcházející událostem, o nichž pojednává inscenace Lidické matky, kterou naše divadlo v únoru letošního roku uvedlo ve světové premiéře. Navíc se tak děje v roce, kdy si připomínáme 80 let od konce 2. světové války na evropském kontinentu.

O denní realitě života za válečného stavu už dnes v Česku může vyprávět málokdo. Zvláště v současných geopoliticky náročných časech bychom proto neměli zapomínat, co naši předci museli zakusit. Na společné cestě za poznáním uctíme památku obětí nacistického bezpráví a zamyslíme se nad výzvami, kterým dnes sami čelíme.

Protože lidické ženy si své osudy bohužel nemohly zvolit, připomeneme si jejich odkaz rovněž za pomoci náhody – každý návštěvník si při vstupu bude moci vylosovat jméno jedné z obyvatelek naší sousední obce a později se dozví rozuzlení jejího životního příběhu.

Vrcholem programu, který startuje otevřením budovy divadla už ve 13 hodin, jsou dvě reprízy inscenace Lidické matky. Pokud si chcete z odnést plnohodnotný zážitek, neotálejte. Ti z vás, kdo nestihli zakoupit vstupenku na již vyprodané představení od 17 hodin, mají poslední šanci dostat se alespoň na první představení od 14 hodin. Zbývá několik posledních vstupenek.

Ale i pokud se do sálu nedostanete, zhlédli jste Lidické matky v předchozích reprízách, nebo se na ně chystáte v pozdějším termínu, můžete naplno prozkoumat foyer divadla, které samo o sobě nabídne dost zážitků. Vstup do budovy je totiž možný i bez vstupenky na představení. Ve stálé expozici v prvním patře si nenechte ujít výstavu prací studentů Střední školy designu a řemesel Kladno, které jsme poprosili, aby ztvárnili vlastní představu vizuální identity inscenace Lidické matky. Mnohé z návrhů jsou velmi zdařilé.

Navzdory náročnému tématu se těšíme na příjemné a inspirativní odpoledne po boku vás, diváků, bez kterých by divadlo nemohlo existovat.

Noc divadel je součástí mezinárodního projektu European Theatre Night, který je oslavou divadla a pomáhá zviditelňovat divadelní produkci a dopad na kulturní dění již od roku 2008. V České republice je projekt koordinován Divadelním ústavem Institutu umění, institucí mapující současnost i historii české divadelní tvorby. Městské divadlo Kladno se projektu účastní pravidelně od roku 2016.

Noc divadel v Městském divadle Kladno podpořil: