Vážení diváci, velice nás to mrzí, ale z důvodu dlouhodobého zranění Zuzany Mixové se musíme bez derniér definitivně rozloučit s inscenacemi Nejstarší řemeslo a Návštěva staré dámy.
Na naši milovanou Zuzanu moc myslíme, držíme palce, ať všechno zvládne a těšíme se na ten den, až s námi zase bude na jevišti. Protože věříme, že příležitost ještě bude.
Poděkování patří všem, kteří se na obou titulech podíleli, a také všem divákům, kteří si k nám našli cestu a díky kterým jsme obě inscenace tak rádi hráli.
Zároveň si vás dovolujeme informovat o následujících změnách:
Děkujeme za pochopení a omlouváme se za případné komplikace.
Každý tvůrčí proces přináší nejrůznější překážky. Specifičnost těchto „problémů“ spočívá pokaždé v něčem jiném. Někdy ve složitostech textu, někdy v technické náročnosti, někdy v extrémním nároku na herce, herečky a jejich výkony. Všechno jsou to ale výzvy, které milujeme a kvůli kterým nás divadlo baví. U Nedotknutelných tomu nebylo jinak.
V naší jevištní adaptaci úspěšného filmového hitu hraje Lukáš Pečenka kvadruplegika, aristokrata Philippa. Leckdo by si pomyslel, že to není nic složitého: Lukáš se zkrátka nebude hýbat. Ale stejně jako jsme při Nadženách zjistili, že tma a absolutní tma je zásadní rozdíl, u Nedotknutelných jsme záhy pochopili, že trochu se nehýbat a nemoci se pohnout ani o milimetr, je – zjednodušeně řečeno – úplně jiná dimenze. Společně jsme se tak vrhli do dobrodružného objevování, čeho je člověk ochrnutý od krku po konečky prstů u nohou schopný. A taky jsme začali zjišťovat, na co všechno si musíme při zkouškách dávat pozor.
Velmi brzy nám totiž došlo, že každý, byť sebemenší, pohyb je vidět. Lukáš tak nikdy nepodrží nebo nepodá v rámci jevištní akce žádnou rekvizitu. Nemůže si dát nohu přes nohu, nemůže mít ruku v pěst. A především, nikdy se nemůže dotknout žádného kolegy či kolegyně. Taky se ukázalo, jak těžké je říkat vypjaté emociální repliky bez možnosti pomoci si výrazným gestem či pohybem. Tělesné napětí prostě ovlivňuje hlasový projev. Z hereckých připomínek se tak nakonec stalo různé okřikování: Ruce dolů! Nevrť se! Zrychli! Zpomal! Sedni! Lehni! Tak je hodnej!
Lukáš strávil na elektrickém vozíku hodiny a hodiny. Po celou dobu trpělivě snášel veškeré připomínky. Věřím, že ne nadarmo. Na výsledek Lukášovy drezury se můžete přijít podívat – slibuju, že uvidíte skvělé herecké výkony a silný příběh. Tak přijďte do divadla. Zvu vás.
Vážení diváci,
rádi bychom vás informovali o změně titulu čtvrtečního představení dne 30. listopadu 2023. Z důvodu zranění v souboru nemůžeme odehrát představení Nejstarší řemeslo. Jako náhradu uvedeme představení Smrt v růžovém – příběh spalující vášně, odvážných rozhodnutí a magického hlasu s excelující Janou Zenáhlíkovou v hlavní roli. Vaše vstupenky zůstávají v platnosti.
Omlouváme se za komplikace a děkujeme za pochopení.
Vaše MDK
Vážení diváci,
srdečně zveme na reprízu inscenace Stalinův poslední western, kterou máme na programu 4. prosince od 19:00 v hlavním sále. Hru napsal speciálně pro Městské divadlo Kladno Miroslav Hanuš, který vycházel ze skutečných historických událostí a postav. Čeká vás mrazivá až krutá groteska plná toho nejčernějšího humoru, jejíž autor našel způsob, jak se zlu vykloubené doby a jejích postav konečně vysmát. Před představením bude mít v sále MDK úvodní slovo autor a režisér inscenace Miroslav Hanuš, po představení pak následuje beseda s tvůrci a herci.
Vstupenky lze zakoupit osobně na pokladně MDK či online na našem webu v sekci Program.
Těšíme se na vás!
Repertoár Městského divadla Kladno je co do divadelních žánrů a druhů různorodý. Navíc MDK zve ke spolupráci zajímavé osobnosti české divadelní scény, se kterými by byla škoda kladenské publikum neseznámit. Třetí letošní inscenaci tak režíruje Adam Skala, který má za sebou inscenace jak v nezávislých divadlech tak třeba i v pražském Divadle Na Fidlovačce.
V MDK budete režírovat Přelet nad kukaččím hnízdem. O čem ta hra je pro někoho, komu ještě nebylo ani 40?
Termín, se kterým si při vymýšlení inscenace hraju nejvíc, je norma, normálnost. Pro mě jsou dnes normální jiné věci, jevy a chování, než když mi bylo 30, 20 a tak dál. Norma je věc tekutá a ulpívá nejvíc na těch, kteří se z jakéhokoliv důvodu rozhodli přestat měnit. A k tomu mám s rostoucím věkem čím dál větší pochopení.
V čem je ta hra dnes aktuální?
Pro dnešní dobu je charakteristické to, jak rychle (a zdánlivě) se všechno mění. Tlak na přizpůsobení nebo aspoň proklamaci přizpůsobení, cítím jako hlavní téma dnešní doby. A ústavy duševního zdraví praskají ve švech lidmi, kteří se přizpůsobit nechtějí / nemohou / neúspěšně se o to pokoušejí.
A v čem problematická?
Některé morální postoje šedesátých let, které nejspíš tehdy volaly „svoboda“ a „volnost,“ jsou dnes obtížně obhajitelné i pro skalního konzervativce. I s tím se ale dá zajímavě dramaturgicky pracovat.
Bude se tedy od předchozích uvedení v ČR lišit?
Bude to náš pohled na daný příběh, naše interpretace postav a bude se hrát o tématech, která nás nejvíce zajímala. S výtvarníkem Hugem Čačkem jsme se rozhodli nejít tou klasickou výtvarnou cestou, ale vytvořit na jevišti neiluzivní prostor. Stále půjde o psychiatrickou léčebnu, jen už nebudeme vyrábět žádnou kašírku.
Přelet navíc proslavil film Miloše Formana. Nebojíte se, že budou diváci obě díla srovnávat?
Nebojím. Ale budou. A je to logické, je to v zásadě kanonický film, se kterým se každé další provedení Přeletu bude nutně srovnávat. S nějakým diváckým očekáváním navíc musí tvůrci počítat vždy.
Jaká jsou úskalí inscenování Přeletu?
Skoro sto deset stránek originálního textu a postavy, které říkají „Mamma mia“ a „Safraporte.“ Překlad a vlastně i samotná dramatizace jsou už staršího data. Pro dnešního diváka bylo třeba text trochu zkrátit – současný divák opravdu nepotřebuje doslovnost – a také jazykově aktualizovat. Samotný příběh a hlavně jeho symbolika, je ale platný stále.
Jaká je vaše vize takhle při začátku zkoušení?
Chci to udělat moderně, zůstat věrný knize a v neposlední řadě bych si přál, aby inscenace působila jako jakási zkratka k dílu – třeba pro maturanty, kteří hledají jak obejít povinnou četbu. A hlavní je, aby měl z představení divák radost!
Ve čtvrtek 16. listopadu budete moci spatřit budovu našeho divadla v purpurové barvě. Připomeneme si tak Světový den předčasně narozených dětí, jehož cílem je zvýšení povědomí o předčasném porodu a poděkování zdravotníkům za péči o předčasně narozená a nemocná miminka. Tento den ve světě připadá na 17. listopad, jelikož si ale v tento den v České republice připomínáme výročí Sametové revoluce, svítí tuzemské památky a řada dalších institucí tradičně den předem.
Akce se koná ve spolupráci s neziskovou organizací Nedoklubko.
