Náš web momentálně prochází úpravami. Stejně jako divadelní scénu před premiérou, i náš web právě ladíme do finální podoby. Některé informace proto nemusí být aktuální nebo zcela přesné.
Děkujeme za pochopení a vaši trpělivost, omlouváme se za případné nepřesnosti.

Vážení diváci,

z důvodu nemoci hlavní představitelky se bohužel ruší dnešní představení NÁVŠTĚVA STARÉ DÁMY.

Náhradní termín pro předplatitele je určen na 27. března od 19:00.

Peníze za vstupné vám bude vráceno na účet, který nám spolu s naskenovanými vstupenkami zašlete na e-mail pokladna@divadlokladno.cz.

Děkujeme za pochopení.

Vážení diváci, 

rádi bychom vás informovali, inscenace NEJSTARŠÍ ŘEMESLO se přesouvá na malý sál. Oblíbenou komedii o dámách lehčích mravů si tak budete moci od března užít v komorním prostoru, což přinese ještě intenzivnější divadelní zážitek.

Hrajeme ve čtvrtek 9. března od 19 hodin.

Těšíme se na vás! 

Spouštíme prodej na Malé kladenské Dionýsie 2023!!

Ani tento rok nebude chybět legendární akce plná napětí, humoru, hudby a dobré nálady! S divadelní sezonou 2022/23 se společně s diváky rozloučíme 30. června večerem plným nečekaných překvapení!

Těšit se můžete na okouzlující moderátory a boj tří týmů o kladenský Stanley cup! Chybět nebude ani bohatý program v divadelním parku a vyhlášení divácké ankety.

Vstupenky můžete zakoupit online na našich stránkách.

Byl březen 2009 a já poprvé vstoupila do budovy kladenské činohry. Inscenace Don Juan Pavla Kheka mne strhla stejně jako herecké výkony v ní, podobně tomu bylo o dva měsíce později při Zabijákovi Joe Štěpána Pácla. Jako studentka gymnázia jsem se sem pak často ráda vracela a stejné to bylo i při studiích DAMU.

A tak když mi na podzim 2016 Jarda Slánský nabídl vstoupit do zdejšího angažmá, začalo to všechno dávat smysl. Protože i ty dvě výše zmíněné inscenace sehrály velkou roli v rozhodnutí jít divadlo studovat. Na naši první schůzku přišel můj budoucí umělecký šéf dokonale připraven a já po pár minutách hovoru věděla, že tohle bude fungovat. A hlavou mi běžely všechny ty skvělé role, které za ty roky na Kladně hrál, a já si je mohla užívat jako divák. Ten rozhovor nakonec trval několik hodin a já jsem s nabídkou souhlasila. A vrátila se – i když v úplně jiné pozici – tam, kde to všechno začalo.

Střih. O šest let později (a téměř na den přesně) sedíme v té stejné kavárně a přichází stejná nabídka jako tehdy. Zase se bavíme a rozhovor nebere konce. A i když se toho u obou účastníků konverzace hodně změnilo, něco přeci jen zůstává stejné. Respekt k tomu druhému a radost ze společné práce.

A tak stejně jako se v minulosti (a někteří ne jednou) vrátili Honza Krafka, Jarda Slánský, Zuzka Mixová, Bára Janatková nebo Lenka Zbranková se nyní vracím i já. Liší se okolnosti i důvody, ale troufnu si tvrdit, že všichni věříme tomu, co v divadle vzniká a věříme lidem, se kterými to vzniká.

Příští rok to bude patnáct let, co mám MDK v životě. Jaké budou ty další, ukáže čas. Ale moc se na ně těším. A na vás taky.

Koncem loňské sezony se umělecký soubor našeho divadla rozrostl o Jakuba Huberta, který po hostovačkách v muzikálu Monty Python´s Spamalot a dlouholetém působení v Divadle Lampion vstoupil do angažmá v Městském divadle Kladno. Ačkoliv Kuba není v divadle vlastně ani tak dlouho, seznam jeho rolí se již pořádně prodlužuje.

Tvojí první rolí v rámci angažmá v MDK byla Návštěva staré dámy na konci sezony 21/22. Jaké to bylo vrátit se po té tvé neúplně divadelní pauze do „stejné řeky“?

Ta pauza od divadla nebyla definitivní, hrál jsem dál ve Spamalotu. Ale je fakt, že z divadelního tempa jsem vypadnul – z toho koloběhu zkoušení, představení a zájezdů. Ale jak jsem si od divadla odpočinul, tak jsem se moc těšil na návrat. Ač na jiná prkna, než na ta Lampioňácká. Ve zkratce to byla ale směsice pocitů radosti, obav, těšení se a nervozity.

Zažíváš, myslím, docela náročné období. Nejprve zkoušení Jak jsem potkal ďábla, pak Na skle malované a souběžně Za Richarda. Nyní zkoušíš Třicet devět stupňů. Máš nějaký trik, jak to všechno zvládnout a nezbláznit se?

Ono se to táhne v podstatě už od dubna, kdy jsem nastoupil. Záhy jsem zjistil, že si zahraju ještě ve Snu noci svatojánské postavu Oberona, takže jsem se to musel znovu naučit. Přes prázdniny jsem se učil roli Klubka kvůli jednomu zájezdu a derniéře. No a když přičtu letošní sezonu, tak jsem měl jen v MDK od dubna pět premiér, šestá se blíží a to jsme v první půlce sezony. Ale zpět k otázce: abych se nezbláznil, tak mi zatím pomáhá jít si zaplavat, zrelaxovat se ve vířivce, páře a sauně nebo jít na masáž. K cvičení se nemůžu pořád nějak dokopat, ale ono to přijde.

Která z těch rolí – od psa Holana, zpívajícího (a tančícího) Dopovědníka až po škodolibého herce v Richardovi – ti dala nejvíc zabrat?

Na to nejde úplně jednoznačně odpovědět. Skoro každá z těch rolí má svoje radosti a strasti. Asi u každé role jsou momenty, které si vyloženě užívám, a momenty, kdy si říkám pozor, tady to je náročnější pasáž – ať už herecky, textově, temporytmicky nebo třeba intonačně (v případě zpěvu). Takže se člověk musí ještě o to víc soustředit, aby bylo vše, jak má. Ale ty strasti jsou vlastně výzvy a ty já mám rád.

Co vlastně hraješ v Třiceti devíti stupních? Máš zkušenost s nějakou podobnou inscenací?

Budu hrát Maestra M., pí. Higginsovou, Cesťáka 1, Kamelota, Nosiče, Policistu 1, Pilota 1, pí. Jordanovou, Soudce, Macquairrieho, Padoucha 1, McGarrigla a Uvaděčku. Takže 13 rolí. Michal Kuboušek je na tom – co se týče počtu postav – v podstatě stejně. Může se to ale ještě změnit, protože postavová logistika tohoto kusu je opravdu náročná. Před lety jsme hráli v Lampionu inscenaci O Budulínkovi. V něm jsem měl asi 8 postav. Taky jsem během představení někdy mluvil najednou za čtyři postavy, ale Budulínek byl iluzivní loutkové divadlo, takže se nemusely řešit převleky. V Třiceti devíti stupních stupních se taky potkají v jednu chvíli čtyři mé postavy, ale právě díky převlekům to bude asi úplně jiný level.

Premiéra Třiceti devíti stupňů bude 10. a 11. února. Na co se tedy mohou diváci těšit?

Bude to noirová parodie špionážní detektivky groteskního rázu. Takže diváci se můžou těšit na dobrodružnou cestu Richarda Hannaye (Michael Vykus) po boku vždy jedné ze tří femme fatale postav Báry Janatkové. Ten příběh budeme splétat a zaplétat s Michalem Kubouškem a s našimi cca. šestadvaceti postavami ve varieté, v bažinách, na vagónech vlaku a ledaskde jinde. Diváci se také můžou těšit na to, co znamená oněch Třicet devět stupňů. Odpověď na to dostanou, když se nebudou bát vstoupit do prostředí, kde nikdy není jasné, kdo je agent a kdo ne.

Vážení diváci,

rádi bychom vás informovali o změně titulu středečního představení dne 18. ledna. Z organizačních důvodů nemůžeme odehrát představení EVA TROPÍ HLOUPOSTI. Jako náhradu proto uvedeme představení HRA, KTERÁ SE ZVRTLA, ve které se v roli Jaryna představí Jaroslav Slánský. Vaše vstupenky zůstávají v platnosti.

Děkujeme za pochopení.

Vaše MDK

© 2026 Divadla Kladno s.r.o.
|